Břidličná hora
1358,2 m n. m.
Břidličná hora (původně Schieferhaide) je vrchol tvořený devonským kvarcitem v jižní části hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, mezi Pecny a Jelením hřbetem. Svahy vrcholu pokryté sutí jsou výraznou dominantou při pohledu ze Šumperska. Hora leží na území přírodní rezervace Břidličná, vyhlášené v březnu 2008. Důvodem vyhlášení je ochrana výjimečných skalních a zemních tvarů, zachovaných lesních a subalpínských společenstev a řady vzácných a chráněných rostlin a živočichů.
Vrchol Břidličné hory je unikátní nahromaděním téměř kompletního souboru periglaciálních útvarů na jednom místě. Najdeme zde rozsáhlé kamenné proudy a kamenná moře, mrazové sruby a srázy, kryoplanační terasy a polygonální půdy. Všechny zmíněné jevy vznikly působením periglaciálních procesů v pleistocénu, tedy v dobách ledových. Většina útvarů vznikla na západních a severozápadních svazích hory rozpadem skalních výchozů, zachovalo se zde také několik izolovaných skalních stupňů (torů).
Hlavní horninou všech těchto útvarů je kvarcit (křemenec), v podkladu se vyskytují také ruly, fylity, svory, zelené břidlice a grafitické břidlice. Kamenná moře a kamenné proudy se pohybují každoročně o 1-4 mm, maximální naměřená rychlost byla 15 cm za rok. Kamenná moře a kamenné proudy na vrcholu hory tak patří k nejcennějším v České republice Západní svah je znám nálezy zkamenělých zbytků makrofauny.
Okolí vrcholu je pokryto holí s charakteristickou flórou (unikátní populace jalovce obecného), zajímavé rostliny rostou také ve vrcholové suti (vranec jedlový, šicha oboupohlavná). Nejnápadnějšími zástupci živočichů ve vrcholové oblasti Břidličné hory jsou motýli a ptáci. V roce 2006 zde bylo zaznamenáno celkem 187 druhů motýlů. Hora leží na území přírodní rezervace Břidličná, vyhlášené v březnu 2008. Důvodem vyhlášení je ochrana výjimečných skalních a zemních tvarů, zachovaných lesních a subalpínských společenstev a řady vzácných a chráněných rostlin a živočichů. Svahy přilehlé k Jelenímu hřbetu patří ke čtyřem hlavním lavinovým oblastem v Hrubém Jeseníku.
Na skalách a sutích se nejlépe daří lišejníkům a mechorostům, včetně řady vzácných druhů. Na svazích hory jsou zachovány přirozené vegetační stupně od horských bučin přes přirozené horské smrčiny po subalpínské louky. Bučiny v údolí Merty na úbočích hory patří k nejdochovanějším na území CHKO Jeseníky.
Pověst o mechových skřítcích živících se lidským smutkem
Tato lidová legenda pochází z období, kdy se v blízkosti Břidličné - v lomu aktivně těžila břidlice. Dávní pracovníci si stěžovali na neposedné skřítky (permoníky), kteří prováděli různé naschvály a “živili se” jejich smutkem a únavou.
Tito malí skřítci byli původně neškodní, ale pracující lidé si je spojovali se svým vyčerpáním a strachem.
Jedné noci zasáhl „Vládce lesů“ – ochránce přírody a tradic – a nařídil, aby skřítci přestali škodit: měli si obrátit své čepičky naruby. Po tomto kouzelném obratu se přeměnili v laskavé „mechové skřítky“, kteří nyní místo trápení přinášejí lidem štěstí – z lidských duší tahají smutek, až zbyde jen radost.
Sám to můžeš vyzkoušet a provést tento rituál:
Vezmi si kamínek a ulož do něj svůj smutek.
Skřítek jej promění v klid.
Kamínek polož do sochy Pána lesa …
a pošeptej: „Dávám ti svůj smutek a žádám o radost“.
Ucítíš, jak krásné je žít ...
Břidličná hora
1358,2 m n. m.
Břidličná hora (původně Schieferhaide) je vrchol tvořený devonským kvarcitem v jižní části hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, mezi Pecny a Jelením hřbetem. Svahy vrcholu pokryté sutí jsou výraznou dominantou při pohledu ze Šumperska. Hora leží na území přírodní rezervace Břidličná, vyhlášené v březnu 2008. Důvodem vyhlášení je ochrana výjimečných skalních a zemních tvarů, zachovaných lesních a subalpínských společenstev a řady vzácných a chráněných rostlin a živočichů.
Vrchol Břidličné hory je unikátní nahromaděním téměř kompletního souboru periglaciálních útvarů na jednom místě. Najdeme zde rozsáhlé kamenné proudy a kamenná moře, mrazové sruby a srázy, kryoplanační terasy a polygonální půdy. Všechny zmíněné jevy vznikly působením periglaciálních procesů v pleistocénu, tedy v dobách ledových. Většina útvarů vznikla na západních a severozápadních svazích hory rozpadem skalních výchozů, zachovalo se zde také několik izolovaných skalních stupňů (torů).
Hlavní horninou všech těchto útvarů je kvarcit (křemenec), v podkladu se vyskytují také ruly, fylity, svory, zelené břidlice a grafitické břidlice. Kamenná moře a kamenné proudy se pohybují každoročně o 1-4 mm, maximální naměřená rychlost byla 15 cm za rok. Kamenná moře a kamenné proudy na vrcholu hory tak patří k nejcennějším v České republice Západní svah je znám nálezy zkamenělých zbytků makrofauny.
Okolí vrcholu je pokryto holí s charakteristickou flórou (unikátní populace jalovce obecného), zajímavé rostliny rostou také ve vrcholové suti (vranec jedlový, šicha oboupohlavná). Nejnápadnějšími zástupci živočichů ve vrcholové oblasti Břidličné hory jsou motýli a ptáci. V roce 2006 zde bylo zaznamenáno celkem 187 druhů motýlů. Hora leží na území přírodní rezervace Břidličná, vyhlášené v březnu 2008. Důvodem vyhlášení je ochrana výjimečných skalních a zemních tvarů, zachovaných lesních a subalpínských společenstev a řady vzácných a chráněných rostlin a živočichů. Svahy přilehlé k Jelenímu hřbetu patří ke čtyřem hlavním lavinovým oblastem v Hrubém Jeseníku.
Na skalách a sutích se nejlépe daří lišejníkům a mechorostům, včetně řady vzácných druhů. Na svazích hory jsou zachovány přirozené vegetační stupně od horských bučin přes přirozené horské smrčiny po subalpínské louky. Bučiny v údolí Merty na úbočích hory patří k nejdochovanějším na území CHKO Jeseníky.
Pověst o mechových skřítcích živících se lidským smutkem
Tato lidová legenda pochází z období, kdy se v blízkosti Břidličné - v lomu aktivně těžila břidlice. Dávní pracovníci si stěžovali na neposedné skřítky (permoníky), kteří prováděli různé naschvály a “živili se” jejich smutkem a únavou.
Tito malí skřítci byli původně neškodní, ale pracující lidé si je spojovali se svým vyčerpáním a strachem.
Jedné noci zasáhl „Vládce lesů“ – ochránce přírody a tradic – a nařídil, aby skřítci přestali škodit: měli si obrátit své čepičky naruby. Po tomto kouzelném obratu se přeměnili v laskavé „mechové skřítky“, kteří nyní místo trápení přinášejí lidem štěstí – z lidských duší tahají smutek, až zbyde jen radost.
Sám to můžeš vyzkoušet a provést tento rituál:
Vezmi si kamínek a ulož do něj svůj smutek.
Skřítek jej promění v klid.
Kamínek polož do sochy Pána lesa …
a pošeptej: „Dávám ti svůj smutek a žádám o radost“.
Ucítíš, jak krásné je žít ...