Keprník
1422,8 m n. m.
Keprník je nejvyšším v severní části Hrubého Jeseníku a čtvrtý nejvyšší v tomto pohoří. Při vrcholu jsou horské subalpínské hole, které přecházejí ve vrcholovou smrčinu s charakteristickými vlajkovými tvary smrků ve směru převládajících větrů. Na samém vrcholu jsou nízké skály ze staurolitického svoru a na svazích vystupuje šedá keprnická rula. V Českém masívu ojedinělé jsou mrazem tříděné kopečkovité půdy, tzv. thufury. Na jihovýchodním svahu se nachází kar,
který v ledových dobách pravděpodobně hostil menší horský ledovec (karovitý uzávěr údolí je i na severozápadním svahu). V letech 1945 – 1946 na vrcholu Keprníku hnízdil orel skalní. Tato hora součástí Národní přírodní rezervace Šerák – Keprník, která byla vyhlášena za účelem ochrany subalpínských holí, významných porostů horských klimaxových smrčin pralesovitého charakteru s příměsí klenu, jeřábu, uměle vysazené kleče a limby a několika poměrně rozsáhlých vrchovištních rašelinišť. Ve spodních partiích se nacházejí bukové smrčiny.
Dnešní pralesovité porosty byly založeny roku 1856 na popud rakouského říšského spolku pro zalesňování vysokých poloh – tzv. Branenská cenová kultura. Takto založené lesní porosty byly odměňovány cenou panovníka – odtud jméno cenová. Původně měla výměru 39 ha a nachází se ve výši 1125 – 1385 m n.m. Svého času to byl nejvýše položený porost v celé Rakouské monarchii vzniklý umělým zalesňováním.
Vrcholu dala jméno zde rostoucí horská bylina – koprníček. Roste na horských nivách a naši předkové jí nazývali medvědí kořínek.
Legenda vypráví, že rytíř Wolf, který měl hrad v dnešní Branné byl zabit jeho sousedem Waltherem z Karpensteinu, který následně zabral jeho panství a uvrhl do zajetí jeho ženu Apolonii i s jejím synem. Malého syna rytíře pak Walther poslal se svými kumpány do lesa, aby jej zabili. Loupežníci však nebyli zcela bez srdce a malého chlapce zabít nedokázali. Nechali jej prý v lese, kde jej našli služebníci vládce hor Praděda – skřítci Glasemann a Keprník. Ti se chlapce ujali a nakonec k němu do svého podzemního království přivedli i jeho matku. Legenda říká, že se skřítkové už nemohli dívat na řádění krutého Walthera, a tak jej jedné noci uvrhli do podzemí, kde bloudí dodnes.
Keprník
1422,8 m n. m.
Keprník je nejvyšším v severní části Hrubého Jeseníku a čtvrtý nejvyšší v tomto pohoří. Při vrcholu jsou horské subalpínské hole, které přecházejí ve vrcholovou smrčinu s charakteristickými vlajkovými tvary smrků ve směru převládajících větrů. Na samém vrcholu jsou nízké skály ze staurolitického svoru a na svazích vystupuje šedá keprnická rula. V Českém masívu ojedinělé jsou mrazem tříděné kopečkovité půdy, tzv. thufury. Na jihovýchodním svahu se nachází kar,
který v ledových dobách pravděpodobně hostil menší horský ledovec (karovitý uzávěr údolí je i na severozápadním svahu). V letech 1945 – 1946 na vrcholu Keprníku hnízdil orel skalní. Tato hora součástí Národní přírodní rezervace Šerák – Keprník, která byla vyhlášena za účelem ochrany subalpínských holí, významných porostů horských klimaxových smrčin pralesovitého charakteru s příměsí klenu, jeřábu, uměle vysazené kleče a limby a několika poměrně rozsáhlých vrchovištních rašelinišť. Ve spodních partiích se nacházejí bukové smrčiny.
Dnešní pralesovité porosty byly založeny roku 1856 na popud rakouského říšského spolku pro zalesňování vysokých poloh – tzv. Branenská cenová kultura. Takto založené lesní porosty byly odměňovány cenou panovníka – odtud jméno cenová. Původně měla výměru 39 ha a nachází se ve výši 1125 – 1385 m n.m. Svého času to byl nejvýše položený porost v celé Rakouské monarchii vzniklý umělým zalesňováním.
Vrcholu dala jméno zde rostoucí horská bylina – koprníček. Roste na horských nivách a naši předkové jí nazývali medvědí kořínek.
Legenda vypráví, že rytíř Wolf, který měl hrad v dnešní Branné byl zabit jeho sousedem Waltherem z Karpensteinu, který následně zabral jeho panství a uvrhl do zajetí jeho ženu Apolonii i s jejím synem. Malého syna rytíře pak Walther poslal se svými kumpány do lesa, aby jej zabili. Loupežníci však nebyli zcela bez srdce a malého chlapce zabít nedokázali. Nechali jej prý v lese, kde jej našli služebníci vládce hor Praděda – skřítci Glasemann a Keprník. Ti se chlapce ujali a nakonec k němu do svého podzemního království přivedli i jeho matku. Legenda říká, že se skřítkové už nemohli dívat na řádění krutého Walthera, a tak jej jedné noci uvrhli do podzemí, kde bloudí dodnes.