Petrovy kameny

1447,2 m n. m.

Petrovy kameny jsou třetím nejvyšším vrcholem Hrubého Jeseníku, na němž se nachází vrcholová skalní hradba o rozměrech 22 x 5 x 8 m, tvořená málo odolnou rulou, v jejímž okolí se vyskytují zbytky polygonálních, mrazem tříděných půd. Skály leží ve Slezsku v těsné blízkosti historické zemské hranice s Moravou. Petrovy kameny jsou jedna z nejcennějších botanických lokalit v ČR. Nachází se zde ukázkový soubor rostlinných společenstev ve vrcholové partii Hrubého Jeseníku.

Roste zde vzácná lipnice jesenická a zvonek jesenický, které řadíme mezi endemitické rostlinné druhy. Vyskytuje se zde také mnoho kriticky a silně ohrožených druhů rostlin. Kvůli ochraně endemických druhů rostlin i živočichů je výstup na Petrovy kameny zakázán. Jelikož často dochází k nerespektování zákazu, musí Správa CHKO Jeseníky zajišťovat ostrahu lokality, aby se předešlo oslabení populací vzácných druhů. 

Ke skálám se váže i řada pověstí a legend. Legendy tvrdí, že právě tady byl prastarý obětní oltář dávných pohanů. Za čarodějnických procesů v 17. století, které probíhaly ve Velkých Losinách a následně v Šumperku, byly Petrovy kameny označeny jako dějiště čarodějnických sletů. Měly se tu konat čarodějnické sabaty, různé hody a tancovačky za přítomnosti ďábla. Procesy vedl obávaný inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu. Nebyl však pouze zaslepeným fanatikem, z čarodějnictví obviňoval často na základě osobních pohnutek či majetku. V letech 1678 až 1696 bylo v těchto procesech popraveno okolo 100 osob, a to většinou upálením. Podle pověsti dostaly Petrovy kameny jméno po mladém kováři, který se zde ukryl se svou dívkou, dcerou správce sovineckého panství, když prchal před jejím otcem.