Praděd

1491,3 m n. m.

Praděd je nejvyšší vrchol pohoří Hrubého Jeseníku a zároveň nejvyšší horu Moravy, Českého Slezska i Horního Slezska. V rámci České republiky se jedná o pátou nejvyšší horu, na níž se nachází 146,5 m vysoký vysílač s rozhlednou, jehož horní plošina je nejvyšším bodem v naší republice. Kamenná rozhledna s názvem Habsburgwaerte zde stála již od roku 1912, jejíž část se však vlivem nepříznivých klimatických podmínek při bouři 2. května 1959 zřítila a následně byla celá zbořena.

Na vrcholu Pradědu panuje poměrně drsné podnebí s možností sněhových srážek je po celý rok, i když červencový či srpnový poprašek sněhu roztaje zpravidla během několika hodin. Průměrná roční teplota činí 0,9° C, možnost mrazů je zde tedy po celý rok, včetně letních měsíců. Vrchol rovněž patří k největrnějším místům v ČR, vítr zde vane prakticky neustále, roční úhrn srážek zde průměrně činí 1474 mm. Sněhová pokrývka se zde v průměru vyskytuje od 30. 11. do 19. 4., vrcholí v březnu, kdy dosahuje vrstvy 160 – 200 cm a není výjimkou vrstva vyšší (v březnu roku 2000 zde bylo naměřeno téměř 3,5 m). Celkové klima svou drsností odpovídá podmínkám za polárním kruhem. Jeho vrchol je tvořen málo odolnou muskoviticko – chloritickou rulou. Pozoruhodným skalním útvarem nacházejícím se 400 m severně od vrcholu jsou Tabulové skály se zajímavými drobnými tvary – žlábky, dutinky aj. Je to řada mrazových srubů a původní ráz skal byl z části rozrušen těžbou kamene na stavbu původní rozhledny na Pradědu. Skály hostí vzácnou flóru – vzácné druhy: vrba laponská a vrba bylinná. 

O Pradědu hovoří několik pověstí, z nichž nejznámější je o pasáčkovi, kterému vládce hor Praděd nabídl, aby si v podzemí nabral dukátů, co unese, ale nic jiného. Pasáček vešel do podzemí, ale neodolal a k dukátům přibral ještě svícen, který si schoval za košili. V tom se hora zavřela a pasáček zůstal v podzemí. Nakonec jej Praděd pustil na světlo, ale veškeré bohatství mu pro jeho chamtivost sebral.