Šerák
1350,8 m n. m.
Šerák - jedná se o výraznou, 12. nejvyšší horu Hrubého Jeseníku, do r. 1945 nazývanou Hochschar. Šerák a jeho rozsochy tvoří severní zakončení hlavního jesenického hřebene. Na západě svahy Šeráku spadají přes Mračnou horu a sedlo Čerňava do Ramzovského sedla, které odděluje Hrubý Jeseník od Rychlebských hor, na východě do širokého údolí Bělé. Na jihu pokračuje hlavní jesenický hřeben Keprníkem a dále na Červenohorské sedlo.
Na severu svahy Šeráku příkře spadají do údolí Vražedného a Ramzovského potoka. Nad Vražedným potokem se tyčí Obří skály - zdaleka viditelný útvar ze staurolytických svorů. Vrcholem prochází historická hranice mezi Moravou a Slezskem a je to rovněž nejvyšší bod územního obvodu obce Lipová-lázně. Vrchol, stejně tak jako celý hlavní hřeben Hrubého Jeseníku, tvoří hranici mezi povodími velkých řek a úmořími – tzv. evropské rozvodí Odra – Dunaj.
Na vrcholu Šeráku vystupuje šedá keprnická rula (je nejstarší horninou Jeseníků s absolutním stářím 1,4 miliardy let) a na jeho svazích svor s velkými krystaly staurolitu (hlinito-železnaté křemičitany). Temeno vrcholu je porostlé rozvolněným horským lesem s porostem uměle vysazené kleče. Na jeho jihozápadním svahu se nachází menší kamenné moře, které vznikalo kolísáním teplot a rozpadem hornin už od čtvrtohor. Na Šeráku jsou stejně jako na Keprníku vyvinuty rozsáhlé kryoplanační terasy. Ty jsou typicky periglaciálním tvarem a vznikly mrazovým zvětráváním v předpolí ledovce – jsou to erozní tvary zaříznuté do skalního podkladu.
V blízkosti vrcholu rostou vzácné druhy rostlin – např. silně ohrožená podbělice alpská (Homogyne alpina) či rovněž silně ohrožený jestřábník alpský (Hieracium alpinum), i z těchto důvodů samotný vrchol ležící v rezervaci není zpřístupněn.
Kousek pod vrcholem, na východním svahu ve výši 1325 m n.m. stojí turistická chata Jiřího. Je to jedna z nejstarších turistických chat v Jeseníkách. Byla postavena německým turistickým spolkem v r. 1888 dík pochopení vratislavského biskupa Jiřího Koppa, podle něhož byla nazvána. V roce 1893 vyhořela, ale hned následujícího roku byla znovu otevřena, roku 1926 ještě rozšířena. Nyní je chata v celoročním provozu a najdeme zde rovněž profesionální meteorologickou stanici Českého hydrometeorologického ústavu. Na jihozápadním svahu se ve výši 1305 m n.m. nachází horní stanice lanové dráhy vedoucí z Ramzovského sedla.
Šerák
1350,8 m n. m.
Šerák - jedná se o výraznou, 12. nejvyšší horu Hrubého Jeseníku, do r. 1945 nazývanou Hochschar. Šerák a jeho rozsochy tvoří severní zakončení hlavního jesenického hřebene. Na západě svahy Šeráku spadají přes Mračnou horu a sedlo Čerňava do Ramzovského sedla, které odděluje Hrubý Jeseník od Rychlebských hor, na východě do širokého údolí Bělé. Na jihu pokračuje hlavní jesenický hřeben Keprníkem a dále na Červenohorské sedlo.
Na severu svahy Šeráku příkře spadají do údolí Vražedného a Ramzovského potoka. Nad Vražedným potokem se tyčí Obří skály - zdaleka viditelný útvar ze staurolytických svorů. Vrcholem prochází historická hranice mezi Moravou a Slezskem a je to rovněž nejvyšší bod územního obvodu obce Lipová-lázně. Vrchol, stejně tak jako celý hlavní hřeben Hrubého Jeseníku, tvoří hranici mezi povodími velkých řek a úmořími – tzv. evropské rozvodí Odra – Dunaj.
Na vrcholu Šeráku vystupuje šedá keprnická rula (je nejstarší horninou Jeseníků s absolutním stářím 1,4 miliardy let) a na jeho svazích svor s velkými krystaly staurolitu (hlinito-železnaté křemičitany). Temeno vrcholu je porostlé rozvolněným horským lesem s porostem uměle vysazené kleče. Na jeho jihozápadním svahu se nachází menší kamenné moře, které vznikalo kolísáním teplot a rozpadem hornin už od čtvrtohor. Na Šeráku jsou stejně jako na Keprníku vyvinuty rozsáhlé kryoplanační terasy. Ty jsou typicky periglaciálním tvarem a vznikly mrazovým zvětráváním v předpolí ledovce – jsou to erozní tvary zaříznuté do skalního podkladu.
V blízkosti vrcholu rostou vzácné druhy rostlin – např. silně ohrožená podbělice alpská (Homogyne alpina) či rovněž silně ohrožený jestřábník alpský (Hieracium alpinum), i z těchto důvodů samotný vrchol ležící v rezervaci není zpřístupněn.
Kousek pod vrcholem, na východním svahu ve výši 1325 m n.m. stojí turistická chata Jiřího. Je to jedna z nejstarších turistických chat v Jeseníkách. Byla postavena německým turistickým spolkem v r. 1888 dík pochopení vratislavského biskupa Jiřího Koppa, podle něhož byla nazvána. V roce 1893 vyhořela, ale hned následujícího roku byla znovu otevřena, roku 1926 ještě rozšířena. Nyní je chata v celoročním provozu a najdeme zde rovněž profesionální meteorologickou stanici Českého hydrometeorologického ústavu. Na jihozápadním svahu se ve výši 1305 m n.m. nachází horní stanice lanové dráhy vedoucí z Ramzovského sedla.