- Úvodní stránka
- Volný čas
- Naučná stezka
- Vysoká hole
Vložení zboží do košíku
Vložení produktu do košíku selhalo
Potěšte své blízké dárkovým poukazem na pobyt v lázních v hodnotě 500,- Kč.
skladem
Potěšte své blízké dárkovým poukazem na pobyt v lázních v hodnotě 1000,- Kč.
skladem
Potěšte své blízké dárkovým poukazem na pobyt v lázních v hodnotě 1500,- Kč.
skladem
05 Srp 2025
29 Čec 2025
© 2020, Schrothovy léčebné lázně s.r.o. - všechna práva vyhrazena
Vysoká hole
1465 m n. m.
Vysoká hole (německy Hohe Heide), 1465 m, je druhá nejvyšší hora ležící v pohoří Hrubý Jeseník. Je to zároveň i druhá nejvyšší hora Moravy a také Českého slezska; zhruba 400 metrů západně od vrcholu probíhala historická zemská hranice mezi oběma zeměmi. Nachází se zde pískovcový hraniční kámen, který odděloval panství Velké Losiny na jihozápad od horského hřebene, panství Janovice ( bývalý Rabštejn) na jihovýchodu a panství bruntálské na severovýchod odsud. Na pískovci jsou dosud patrny původní reliéfní znaky rodu Žerotínů (Losiny), Dittrichštejnů (panství Janovice) a Řádu německých rytířů, majitelů bruntálského dominia.
Z Vysoké hole vybíhá několik rozsoch na severovýchodní, zvané Suť, je rozsáhlé kamenné moře. Jihovýchodní svahy spadají do ledovcového karu Velké kotliny. Vrchol i kotlina jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd.
Na vrcholové plošině stojí dřevěná bouda a barokní pískovcový hraniční kámen z roku 1681. V letech 1919–1922 tu československá armáda konala dělostřelecká cvičení, po nichž na jižním svahu zůstalo několik set kráterů. Koncem druhé světové války zde nacistická Luftwaffe budovala polní letiště a další vojenská zařízení. V letech 1943–1944 zde pro Luftwaffe byla Todtovou organizací vybudována radarová základna I. třídy s krycím jménem Nebelhorn („Mlhový roh“). Radar typu Würzburg Riese měl operační dosah 75 km a byl velkou hrozbou pro americké bombardovací svazy.[ Jediným zbytkem po těchto aktivitách jsou pozůstatky betonového soklu pro radar.
Letecká havárie
Dne 27. února 1950 na temeni Vysoké hole havarovalo letadlo ČSA typu Douglas DC-3 pod registrací OK-WDY na trase z Ostravy do Prahy s 27 cestujícími a čtyřčlennou posádkou. Posádka za nepříznivého počasí zanedbala navigaci, působením silného větru (s jehož směrem předpověď navíc nepočítala) došlo ke snosu letounu mimo plánovanou trasu a při nedodržení minimální bezpečné výšky pro přelet hor stroj v husté mlze narazil do terénu. Přestože byl letoun zcela zničen, zahynulo pouze pět osob, z toho tři členové posádky. Příkladnou pomoc přeživším tehdy poskytli členové Horské záchranné služby ve spolupráci s vojenskými výsadkáři, kteří shodou okolností prodělávali nedaleko lyžařský výcvik.